Hokejisty do mužstev? Zcela určitě... jsme ve svobodné zemi... přesto bychom právě zde mohli diskutovat o pravidle, kdy by měl každý hráč odehrát část základní části, aby mohl do playoff nastoupit. Určitě by to kvitovali ti hráči, kteří pak díky hokejovým "hvězdám" přicházejí, po celoroční dřině, o místo v kádru, právě v době, kdy se na hokejbal nejvíce těší. Mistrovství světa ukázalo, že máme dost dobrých "čistokrevných" hokejbalistů pro reprezentaci. Máme je zcela určitě i pro klubovou úroveň. Ale to je interní záležitostí každého klubu.

Slýchávám jak se kolem mluví, že tento tým je poskládaný z jiných, nejlepších hráčů, mají peníze a proto jsou nahoře a během krátké chvíle hrají o tituly, zatímco druzí, kteří nemají tolik prostředků a jdou cestou práce s lidmi od začátku, nemají takové úspěchy. Opět jev v naší společnosti zcela normální. Je mi je jasné, že klubů, co si své místo vydřely od píky, bude časem jako šafránu. Týmů jako Dobřany, Včelnice, Jindřichův Hradec a jiných, bude na úplném výslunní českého hokejbalu ubývat. Cest, jak dosáhnout úspěchu je mnoho a je na každém, jakou si kdo vybere. Na druhou stranu, úspěch nejsou jen vítězství, poháry, medaile, ale i pocit z dobře vykonané práce, radost z hokejbalu a kamarádství jednotlivců. Někteří jdou cestou rychlého vzestupu, vyhrávají v brzké době. V hokeji známe takové případy. Vsetín, mnohonásobný mistr zmizelý v propadlišti dějin. Naopak Litvínov titul nikdy nezískal, ale i za 20 let budeme vědět, že se tam hraje pořád dobrý hokej... I v hokejbale jdou někteří cestou trnitější, upracovanější a šance, že budou někdy vítězi, jsou menší. Takové lidi já obdivuji. Těch cest k cíli je mnoho... ale i samotná cesta může být cíl!